OPTICKÁ ILUZE
Optická iluze (optický klam) je nesprávné nebo matoucí vnímání reality. Oko snímá obrázek, ale mozek ho interpretuje jinak, než jak je opravdu zobrazen.
Člověk poté vidí na obrázku něco, co tam vůbec není zobrazeno.
Většina optických klamů je postavena na matení lidského mozku barvou nebo tvarem. Velkou skupinu klamů tvoří dvousmyslné obrázky, které při zaměření na různé prvky lze vnímat více způsoby.
Jiné klamy jdou založeny na špatném zobrazení nebo chybném vnímání perspektivy nebo prostorového vnímání.
Zraková klamy se vyskytují všude kolem nás a některé z nich nás ovlivňují ve správném úsudku. Vnímání optických iluzí neodpovídá objektivní skutečnosti. Na vzniku optických klamů se podílí funkční a anatomické uspořádání zrakového analyzátoru a psychologické pochody v mozkové kůře. Existuje tzv. periferní a centrální teorie.
Periferní teorie: zkreslení obrazu je výsledek interakce mezi sítnicí. Do zrakového centra je obraz přiváděn již změněn.
Centrální teorie: obraz je promítán do mozkového centra vidění správně, ale interpretace obrazu tímto centrem je změněna.
Také snaha o převod dvourozměrného obrazu na trojrozměrný ovlivňuje jeho správné posouzení.
